PORTRÉT ANGLICKÉHO ŠPRINGRŠPANĚLA

ODKUD JSEM SE VLASTNĚ VZAL ?

Patřím k velmi starým a původním plemenům.Do Velké Británie mé předky pravděpodobně přivedli římští dobyvatelé,kteří ovládali části území Británie v období přibližně na rozhraní starého a nového letopočtu.Patřil jsem k velmi oblíbeným loveckým psům anglických panovníků,s nimiž jsem byl často zobrazován na obrazech a rytinách,a to výhradně v barvě hnědo nebo červeno-bílé.Již v 16.století jsem byl používán při lovu tzv. "skákavé zvěře",tj.drobné srstnaté zvěře,hlavně zajíců,podle toho se mi údajně začalo říkat špringr (od anglického slova "spring" - skákat).Můj název však mohl vzniknout jednoduše i podle toho,že jsem od přírody opravdu báječný skokan a z místa přeskočím i bariéru 1,70 metru vysokou, a to zejména tehdy,když se rozhodnu,že můj pán v žádném případě nesmí odejít na procházku beze mne.V roce 1885 byl v Anglii založen Klub chovatelů španělů,mezi které patřím.A v roce 1902 jsem byl uznán jako samostatné plemeno.Bohužel již v roce 1903 došlo mezi anglickými chovateli špringrů k rozdělení na dva tábory,a to lovecký a výstavní.Představitelé loveckého tábora preferovali,nedbajíc standardu,pouze moje lovecké kvality.Naproti tomu tábor druhý mě choval s cílem přiblížit se standardu co nejvíce.I přes toto rozdělení však většina významných chovatelských stanicv této době mé předchůdce vystavovala a zároveň s nimi pracovala.po druhé světové válce jsem se stal jedním z nejpopulárnějších plemen v Anglii.Tehdy také vznikl pojem "moderní anglický špringršpaněl",což znamenalo,že můj celkový vzhled byl harmonicky vyvážen a to ze mě udělalo temperamentního sportovního psa.Chovatelé čistě pracovně vedených linií se k této změně exteriéru nepřidali a dál chovali typ,který byl běžný před válkou.Tento ráz je dnes obecně nazýván Field Trialer.Ode mě,anglického špringršpaněla moderního typu,se odlišuje tím,že je to podstatně menší pes obdélníkového rámce,má podsadité tělo s krátkými běhy,záměrně je málo osrstěný.Jeho hlava má tvar klínu,je širší v temeni,se špičatou mordou a vysoko nasazenými kratšími slechy.

JAK BYCH MĚL TEDY VYPADAT?

Standard o mě říká,že jsem temperamentní,kompaktní,silný pes,jehož stavba těla není ani příliš dlouhá,ani příliš krátká.Celkově působím dojmeme silného a vytrvalého psa.Jsem nejvyšší a nejtypičtější ze všech pozemních španělů,mezi něž patří anglický kokršpaněl,velššpringršpaněl,clumber,field a sussex španěl.Moje srst je hustá a odolná.Na bězích,sleších a dolní časti trupu je přiměřeně dlouhá.Jedním z typických znaků špringra je hlava s ušlechtilým a inteligentním výrazem a s oříškově hnědýma očima ve tvaru mandle.Lebku mám středně širokou,mordu a pysky přiměřeně dlouhé a kvadratické a slechy dostatečně dlouhé a dobře osrstěné.Snadno mě poznáte i podle mého typického zbarvení,které je vždy buď hnědobílé nebo černobílé,případně s pálením.Na bězích a mordě mám bílou barvu prostoupenou tečkami,a velice mi sluší bílá lysinka na hlavě.Dalším znakem,který mě odlišuje od ostatních španělů,je pohyb.Jdu-li pomalu,chodím mimochodem jako velbloud,což není příliš elegantní.Ale zato,když trochu zrychlím,pohybuji se velice lehce.Odborníci o mě říkají,že vytvářím jedinečný obrázek vyváženého pohybu,podobného ušlechtilému pohybu plnokrevného koně.Nedílnou součástí mého já je i dobře nasazený a nesený prut,který se v poslední době stává často předmětem bouřlivých diskuzí.V zemi původu mi chovatelé proutek kupírují (krátí) a píše se o tom i ve standardu,ale v mnoha evropských zemích jsem již běžně chován a vystavován s prutem nekupírovaným.

CO ODE MĚ MŮŽETE OČEKÁVAT?

Mám přátelskou povahu,vůči cizím lidem jsem trochu zdrženlivý,ale nepřeháním to.S ostatními psy se snáším vcelku dobře a jsem toho názoru,že čím víc kamarádů,tím lépe.Přiznám se však,že o háravou fenečku či plnou misku se nehodlám dělit ani se svým nejlepším přítelem.Dobře snáším ubytování jak venku,tak v bytě.Důležité je,aby mi můj pán dopřál dostatek pohybu,protože jinak budu určitě sám hledat způsob,jak vybít svou nezměrnou energii,a některé moje nápady by se páníčkovi nemusely líbit.Nade vše miluji vodu a v kteroukoli roční dobu se nezapomenu během procházky osvěžit,Napadne-li sníh,pak teprve nezná moje radost mezí.Hlavní náplní mého psího dne je většinou tvrdý spánek,a to na co nejpohodlnějším místě.Ale pozor!To jen do chvíle,než se ozve cinknutí karabiny,zašustění navlékaných nohavic či podobné zvuky,signalizující pánův úmysl jít ven.S neuvěřitelnou rychlostí se ocitnu u dveří a nekompromisně se domáhám opuštění bytu s ním.I mezi námi špringry jsou tací,kteří pro jistotu nespí vůbec,protože se celý den pokoušejí vytvořit dokonalý stín svého pána,kterého nenechají jít samotného ani tam,kam chodil i císař pán sám.Abych nezapomněl,otevřít dveře ať už směrem od sebe či k sobě,je pro mě naprostou maličkostí.Takže můj pán se naučí dříve či později všechny dveře zamykat.

CO ODE MĚ MŮŽE ČEKAT PÁN - LOVEC?

V první řadě velkou vytrvalost a nadšení z lovu.Dále může počítat s tím,že se rád učím a jsem poměrně poslušný.Musíte si mě samozřejmě vychovat.Kdyby záleželo jenom na mně,dopřál bych si daleko volnější ruky,než je pro dobrou práci loveckého psa potřeba.Jestli vám mohu poradit,buďte na mě velice důslední a mějte stále na paměti,že trpělivost přináší růže.V mém případě to platí dvojnásob.Patřím mezi univerzální lovecká plemena,která mají oproti lovcům specialistům (jako např.retrívři a barváři) daelko širší možnosi využití.Vzhledem k tomu,že způsoby lovu se v zemích,ve kterých jsou špringři chováni,značně liší,jsou na mě kladeny také nejrůznější nároky.Ve většině států Evropy,včetně země původu,jsme my španělé používáni při lovu drobné zvěře (králíků,bažantů,kachen).Mým úkolem je slídit nakrátko tzv. "pod flintou",nalezenou zvěř vypíchnout a zastřelenou poté aportovat.Čeští myslivci z rovinatých oblastí velice ocení moji schopnost aportovat dospělého zajíce,a rozhodně je nezklamu ani při lovu divokých kachen.Díky svému vyššímu vzrůstu pracuji dobře jak při slídění v rákosí,tak na hluboké vodě a rozhodně se nenechám zahanbit ani ohaři.V německy mluvících zemích stejně jako v České a Slovenské republice jsem využíván také v lesních honitbách při naháňkách a dosledu spárkaté zvěře.Při tomto způsobu lovu musím samostatně prohlédnout lesní houštiny,hlasitě sledovat nalezenou stopu zvěře nahánět ji na lovce.Je-li postřelena,rád se zhostím i úlohy barváře.Ale ani při tomto způsobu lovu nemám všude stejný úkol.Ve Švýcarsku jsem například používán zejména při naháňkách na srnčí zvěř,a proto se ode mne očekává,že budu sledovat a hlásit stopu srnčí zvěře.V Rakousku naopak mám stopu srnčí zvěře ignorovat a věnovat se sledování výhradně stopy divokých prasat či zajíců.Jak vidíte,nemám to jako lovecký pes vůbec jednoduché.

JAK JE TO S ÚDRŽBOU MÉHO ZEVNĚJŠKU?

Vzhledem k tomu,že patřím mezi dlouhosrstá plemena,patří péče o srst neodmyslitelně k povinnostem mého pána.Potěším vás však.Jelikož je moje srst odolná,přirozeně mastná a má do jisté míry samočisticí schopnost,není péče o můj zevnějšek příliš náročná.Jediné,co zasluhuje trochu víc péče,jsou moje slechy (uši),které by měl můj pán po každé procházce zbavovat zacuchaných bodláků a dobře rozčesat.Jinak stačí,když mi jednou týdně rozčešete středně hustým hřebenem dlouhou srst na bězích,hrudi a břiše a hodně hustým hřebenem vyčešete starou srst ze hřbetu,aby se mi na něm srst příliš nevlnila.Chcete-li mít doma psa,za kterým se každý kolemjdoucí ohlédne,pak mě musíte dát přibližně třikrát až čtyřikrát do roka odborně ostříhat.Dobrý chovatel vám jistě doporučí někoho,kdo má s úpravou srsti špringršpaněla zkušenosti.Střihová úprava špringrů je velmi podobná úpravě anglických kokršpanělů,týkají se jí tudíž zejména tlapky,proutek,hlava a krk a jejím cílem je zvýraznit moji ušlechtilost.Ale nemyslete si,že je to záležitost jenom parády.Zcela jednoznačně je to velmi praktické.Například na dobře vystříhané tlapky se nenalepí tolik bláta a v zimě nepříjemných ledových kuliček,a odlehčené ucho se zase tolik nezapařuje a netrpí pak záněty,což může být u psů milujících vodu a majících svislé uši,dost častý problém.Stručně řečeno,je-li špringr upraven,je spokojen on i jeho pán.

PRO KOHO JSEM BYL STVOŘEN?

Určitě jsem dobrým řešením pro lidi,kterým učarovali lovečtí psi s dlouhými slechy a něžným výrazem v očích,kterým se zdá být anglický kokršpaněl moc malý a zlatý retrívr zase moc velký.Nejen výškově,ale i povahově vytvářím pomyslný průměr mezi těmito dvěma plemeny,a to ze mě činí ideálního rodinného psa.Mohou si mě pořídit lidé všech věkových kategorií,kteří mají alespoň trochu sportovního ducha.S velkým nadšením se totiž vždycky nechám vytrhnout ze svého lenošení,naskytne-li se mi možnost nějaké sportovní aktivity,ať už jde o opravdový lov,či turistiku,agility či záchranářský vývcik.Za dobrodružstvím s vámi pojedu kdykoli a čímkoli.Můj pán musí vždycky počítat i s tím,že i vpřípadě,že budu nelovecky vychováván,se ve mně čas od času probudí lovecké pudy.Pak už bude záležet jen na tom,jak se dohodneme,a vězte,že nejeden z mých špringřích kolegů udělal ze svého pána výborného myslivce a nadšeného fanouška loveckých zkoušek.A proč vlastně ne?

DVĚ RADY NA ZÁVĚR

Rada první: Patřím mezi později dospívající plemena (tj.mezi 2.a 3.rokem),a proto mě zejména v prvním roce života příliš nepřetěžujte.Mohli byste ohrozit moje psychické i fyzické zdraví,a proto si raději společně se mnou užijte dlouhotrvající dětství,které má taky něco do sebe.

Rada druhá: Až se rozhodnete pořídit si štěně špringra,dobře si prohlédněte jeho matku a nejlépe i otce (alespoň na fotografii),a zeptejte se chovatele na jejich povahu.Nenechtě se v žádném případě uchlácholit tvrzením,že dědeček štěňat je světový vítěz,a věřte tomu,že zapochybujete-li o zevnějšku a povaze jeho rodičů,pak zcela určitě jednou zapochybujete o tomtéž u svého štěněte.